Sinclair Maniac Blog

Tentokrát byla pro mě schůzka klubu poněkud zábavnější, protože jsem se se Zdeňkem domluvil na testování jeho Didaktiku Gama '88 (slovenský klon ZX Spectra vyráběný ve Skalici). Zdeněk dostal Didaktik kdysi před cca 20 lety od kamaráda a prý ani nevěděl, že je to Didaktik. Jelikož je kovaný Atarista a nemaje s tímto typem počítačů zkušenosti, myslel si, že má Sinclair. A kvůli převládajícímu a neutuchajícímu zájmu o Atari se nakonec k Didaktiku vůbec nedostal, aby ho zapnul. Takže jsme se domluvili, že prověříme, co že mu to tenkrát kamarád vlastně věnoval a jestli to ještě funguje.

Docela jsem byl ve svém živlu, protože Sinclair a kompatibilní počítače, to je oblast mého zájmu. Stejný Didaktik jsem dostal někdy na Vánoce v roce 1989 a intenzívně s ním pracoval, učil se na něm programovat v assembleru a hrál si asi 7 let než jsem ho někdy v roce 1996 odložil do skříně. Pak totiž přišla do domu nová Amiga 1200 (od Escomu). Ta skončila ve skříni asi dva roky na to. A pak už jsem nastoupil do práce a na více než 10 let jsem byl pro 8-bity ztracený.

Zdeňkův Didaktik jsme testovali už na minulé schůzce (19.10.2017). Vzal jsem pro účel testování svůj diskový interface DivIDE s adaptérem na SD kartu, na které mám pár stovek her. Na schůzce jsem nejprve Didaktik rozebral a prohlédl zevnitř, jestli není moc zrezavělý a zoxidovaný a zda bude možné ho tedy bezpečně zapnout, aniž by přišel k újmě můj DivIDE. Stroj se po dvaceti letech zdál být v lepším stavu než já. Takže nic nebránilo provést test v zaplém stavu.

Zamýšlel jsem připojit Didaktik k Bohdanově klubové CRT TV na kompozitní vstup. Jenomže Zdeněk měl jen standardní TV kabel s oběma koncovkami stejnými. Tento kabel se dodával standardně k Didaktiku a kdysi mi jakýsi technik říkal, že to snad ani není TV kabel, ale že je dobré tak na audio. Že to má do koaxu daleko. Jde totiž o tenký jednožilový káblík, opředený stíněním. Nicméně jsem s ním celé roky fungoval i když obraz přes TV vstup byl teda dost pruhovaný. Pro připojení Didaktiku ke kompozitnímu vstupu je potřeba mít na jednom konci kabelu konektor CINCH. Tento kabel jsem si kdysi vyrobil z kabelu se dvěma žlutými koncovkami CINCH. Tak že jsem jednu koncovku ustřihl a přimontoval na odizolované konce šroubovací TV konektor. Ten se pak připojuje na straně Didaktiku na kompozitní výstup (zásuvka blíže k šedému napájecímu konektoru DIN).

Obraz byl po zapnutí překvapivě čistý. A tak jsem otestoval základní funkcionalitu napsáním pípacího programu v BASICu. Pak jsem zkusil ještě svůj oblíbený barevný test s duhou:

10 BORDER 1: BORDER 2: BORDER 3: BORDER 4: BORDER 5: BORDER 6: BORDER 7: PAUSE 1
20 GO TO 10

Vše se zdálo v pohodě. Tak jsem počítač vypnul a připojil DivIDE. A ouha! (jak by řekl Zdeněk) - objevila se sice úvodní obrazovka DivIDE, ale nedetekoval se SD adaptér. Tož to je blbé tedy! To si asi nezahrajeme. Zanesl jsem tedy Didaktik znovu do kuchyně (kde bylo naše servisní středisko) a znovu jej rozšrouboval, abych očistil kontakty na zadním edge konektoru, na který jsou vyvedené všechny sběrnice a na který se připojuje DivIDE. Bohužel to nepomohlo. SD adaptér, připojený na IDE konektor, to stále nevidělo. Takže jsme prozatím dalších pokusů zanechali. Jak jsem o tom později přemýšlel, napadlo mě, že by mohl být na vině nekvalitní zdroj Zdeňkova Didaktiku nebo možná přechodový odpor na kontaktech. Takže jsem měl v plánu vzít zdroj od svého Didaktiku a vše zkusit s ním.

To jsme tedy realizovali na aktuální schůzce 26.10. A odhad se ukázal být správný. S mým zdrojem Didaktik SD kartu detekoval a mohl jsem zkusit nahrát pár her z těch několika set, co na ní mám. Zkoušel jsem namátkou oblíbenou střílečku Pheenix, PSSST od Ultimate, pak jsem si troufl i na Prince Perského, ale z toho se zobrazila jen úvodní obrazovka. Jelikož na to nemá Didaktik dost paměti. Je to myslím jen pro ruské klony Pentagon a Scorpion s alespoň 256 kB paměti. Nevím, neviděl jsem to v akci. Ale dá se o tom něco najít.

Jelikož jsme v Atariklubu, tak jsem musel nahrát i závodní hru Atari Pole Position. I když to není moje krevní skupina. Mám raději klasické střílečky typu R-Type a chodičky-skákačky typu Exolon. Škoda, že nebyla možnost hrát Pole Position joystickem. Takže zrovna příchozí Bob musel bohužel otestoval jízdu jen pomocí klávesnice. Příště vezmu K-Mouse interface a bude i joystick.

No a nakonec jsem nemohl zapomenout na smělého průzkumníka jménem Jack, který jednou objevil podivnou dráhu plnou děr. Řeč je o hře Jumping Jack, kterou mám opravdu rád a užiji si s ní vždycky hodně srandy. Je to naprosto geniální a snadno ovladatelná hra, která pobaví snad každého. Ovládá se pouze třemi tlačítky - doprava, doleva a skok.

A hra Maze Race mi zase připomněla přechod na ZX Spectrum+, který jsem absolvoval někdy v roce 1987 po třech letech s gumáčkem. Jelikož je to hra z úvodní kazety od GoldStaru, která se prodávala spolu s počítačem.

Nicméně, občas počítač začal čtverečkovat, bručet a pak se zaseknul. Zjistil jsem, že napájecí konektor je docela volný a hýbe se do stran. Čili kontakt nebyl nic moc. K tomu ještě ty zoxidované kontakty. Takže jsem kontaktní piny po odpojení konektoru trochu zmáčknul a oškrabal jehlou. Pak už se konektor po připojení tolik neviklal. Ještě by bylo dobré kontakty prostříknout nějakým konzervačním sprejem. Mám na to doma smradlavý Kontox ještě z dob socialismu.

Zdeněk mezitím v kuchyni vrtal krabičky pro Soap Joy Boxy (či jak to Tonda pojmenoval) - arkádové joysticky sestávající z nových dílů, nakoupených přes Aliexpress a montovaných do krabiček od mýdla. Pár už jich v klubu máme a hraje se s nimi dobře. Hlavně tlačítka jsou spolehlivá a nové kontakty na páce pracují taky parádně.

Na schůzce jsme jako obvykle také testovali Tondovy Lodičky. Tonda na nich stále pracuje a vylepšuje grafiku i hratelnost.

Vzal jsem na schůzku ještě i další věci na vyzkoušení. Jednou z nich je interface pro joystick, který jsem si kdysi vyráběl podle schémátka v časopise Mikrobáze. Sestává jen z 8 odporů, které jsou připojeny na zelený FRB konektor Didaktiku. Jelikož Didaktik Gama má již v sobě na desce paralelní interface - obvod 8255, který usnadňuje připojování externích zařízení. Stav páky a tlačítek joysticku lze pak sledovat na bitech portu 31, např. v BASICU takto:

10 POKE 23692,255
20 PRINT IN 31
30 GO TO 20

Příkaz POKE na řádku 10 zajistí, že se výpis hodnot na portu 31 nezastaví po dosažení spodního okraje obrazovky, ale bude pokračovat stále dál až do přerušení kombinací Caps Shift + Break Space. Další případ užitečného využití této systémové proměnné demonstruje např. Factor6 na černé tabuli u svého blogu ;-)

V klidovém stavu je na portu 31 hodnota 0. Pro směry u joysticku jsou vyhrazeny spodní 4 bity 0-3. Pro tlačítko střelby je vyhrazen bit 4. Každý spínač v joysticku nastavuje některý bit tohoto portu na 1. Přičemž stav bitu pro tlačítko střelby se binárně přičítá k bitům pro zvolený směr. Podle výsledné hodnoty lze pak usoudit, který směr byl zvolen a zda je zároveň stisklá i střelba. U Atari je situace s načítanými hodnotami obrácená. V klidovém stavu joysticku přijímá Atari hodnoty log. 1 a spínače joysticku po sepnutí uzemňují signály do stavu log. 0.

Další věcí na vyzkoušení byl čínský diktafon, ke kterému jsem chtěl na místě vyrobit redukci ze stereo jacku na mono zásuvku. Abych mohl vyzkoušet nahrávání programů klasickou cestou přes kazetový audiovstup počítače. Mám totiž u Didaktiku problém, že když zastrčím po domácku vyrobený interface pro joystick do zeleného FRB konektoru, tak už nemůžu použít DivIDE pro nahrávání programů z SD. Mechanicky mi tam obě ty věci kolidují. Samozřejmě, mám pro joystick ještě Velesoftův K-Mouse interface. Ale to bych ho nesměl zapomenout doma.

Redukci pro diktafon se nakonec vyrobit podařilo. Plánovaná desetiminutová bleskovka se však roztáhla asi tak na hodinu a půl. Jelikož jsem stále odbíhal hrát Lodičky a pak musel znovu nažhavovat páječku. Mezitím jsem střídal joysticky, protože svůj spolehlivý jsem s sebou neměl. Některé nefungovaly vůbec, u jiných nešel směr nahoru, takže jsem nemohl řídit a opravovat loď. Začal jsem podezřívat prodlužku, ke které jsem joystick připojoval. Když Tonda zahýbal konektorem na Multijoyi, začal fungovat směr nahoru, ale zase to nestřílelo :) Budu ji muset prozvonit, jestli ještě funguje.

S pomocí redukce jsem zkusil spustit z diktafonu obsah jedné z uložených kazet s hrami. Kazety obvykle začínaly kopírovacími programy, takže i tato měla na začátku kopírák. Jednalo se o český Lady Copy z roku 1985 od Ládínka.

Pak tam byla hra Missile od Psionu, u které jsem dodnes nezjistil, jak se ovládá a o co v ní jde. Ale jak teď koukám na WOS, tak je tam alespoň nějaký popis ovládání. A nakonec Lunar Jetman, další slavná pecka od Ultimate. Z té se mi bohužel podařilo nahrát jen úvodní obrázek. Pak začal počítač čtverečkovat, chrchlat a nakonec zatuhl.

No, nějak jsme Didaktik otestovali, já jsem byl alespoň jednou ve svém živlu a nechávám to otevřené pro další schůzky :)

Na závěr schůzky se ještě řešila příprava akce pro děti ve škole Vejdovského (v pátek 3.11.) jako protislužba za možnost pořádat zde jarní Atariádu. Jestli se budu moct uvolnit z práce, docela rád bych se zúčastnil.