Jdi na obsah Jdi na menu
 


22. 12. 2017

Schůzka Atariklubu Olomouc (51. týden 2017)

Tento zápis ze schůzky dělám hlavně kvůli Zdeňkovi, který se nemohl zúčastnit kvůli poruše auta. Selhala mu baterie, nemohl nastartovat a nemaje nabíječku, nakonec nedojel. Tak ať z toho taky něco má. Když se blíží ty Vánoce.

MetalStrike Pro on the table

Poslední schůzka klubu roku 2017 proběhla v herním duchu. Jelikož jsem si zrovna týž den koupil v T.S.Bohemia nový nadupaný tříosý joystick MetalStrike Pro od Geniusu, vzal jsem ho na otestování s sebou. Na minulé schůzce jsem totiž na netbooku zkoušel kosmický simulátor X2: The Threat z roku 2003. A posléze i doma jsem zjistil, že jde o hru s vynikající grafikou, hudbou i příběhem, která je námětově velmi podobná legendární hře Elite kdysi na osmibitech. Nicméně s krvavými nároky na hardware PC. Koupil jsem ji za babku na Aukru. Měli tam více kousků, takže kdo má zájem, ať tam koukne. A mají tam i další díl X3, ale ten už podle Tondy prý není tak dobrý a vychytaný. Takže občas padá.

X2: The Threat

Doma jsem hru bláhově zkoušel na starším PC s historickou grafárnou z roku 1999 ATI All In Wonder Rage 128, 32MB, TV tuner (AGP). Na té hra běhala snad jen se všemi efekty vyplými a na malém rozlišení a to ještě ne úplně plynule. Na modelech lodí byly velké zelené fleky v místech oken i jinde kde byl použit alfakanál (průhlednost). Tato karta tyto efekty prostě nezvládala. Tak takhle ne. Zašmátral jsem ve svém rozsáhlém hardwarovém archívu a vytáhnul kartu GeForce 4 MX440 (jelikož hra má přímou podporu pro karty GeForce od nVidie). S tou byla hra trochu plynulejší, nicméně úvodní intro hry, které mi na netbooku jelo rychlostí asi jen 2 fps mi ani s touto kartou neběželo úplně plynule. A to jsem měl vypnutý antialiasing. Tak jsem nakonec šáhnul do skříně po nejtěžším kalibru GeForce 7600GS, 256MB z roku 2006 s obřím pasivním chladičem. S tou se konečně dala hra provozovat naprosto plynule.

Tak jsem se mohl konečně vžít do role kosmického obchodníka a tak trochu rebela Juliana Gardny (v oficiálních materiálech je teda označen jako pirát a zloděj, ale to já přece nejsem!), přistávat na stanicích, obchodovat nebo se jen tak kochat hlubinami nekonečného vesmíru. Hra je moc pěkně ozvučená i namluvená, takže hrát ji je opravdu zážitek. Koupil jsem si verzi s českým překladem (titulky), takže nemám ani ve zběsilém tempu děje problém pochopit, co dělat dál. On to problém někdy je i tak, ale všechny instrukce se dají spustit opakovaně, takže i když člověk během instruktáže chrápe nebo se ke hře vrací po delší době, může si děj rychle oživit.

Zjistil jsem, že sice na netbooku se intro hry moc nehýbe, ale hra samotná se celkem hrát dá i na tomto slabém stroji s Atomem a integrovanou grafárnou. No ale zpět k novému joysticku MetalStrike. Joystick jsem tedy připojil a po kontrole v Zařízeních a tiskárnách ve Windows 7 jsem zjistil, že jej není nutné kalibrovat, jak jsem byl zvyklý v minulosti u joysticků pro gameport. Joystick má 13 programovatelných tlačítek, což se bude ve hře hodit. Může tak plně nahradit myš a při vhodném nastavení i klávesnici (např. pro zobrazení a výběr z menu). Dále je na joysticku standardně páka plynu pro plynulou změnu rychlosti letu a na horní straně páky je poziční klobouček pro rozhlížení do stran. Ten bohužel obsahuje jen spínače, takže se nedá rozhlížet pomalu a plynule, ale jen skokem mrknout vpravo, vlevo, atd. a zase zpět vpřed. Ovšem, co je na joysticku neobvyklé, ale přínosné, je třetí osa, čili rotace samotné páky kolem osy Z. To se dá využít k rotaci lodi ve směru letu, např. při přistávání na stanicích. Další vychytávkou u joysticku je vestavěná klimatizace, čili ofuk dlaně ruky skrze otvory v páce. Ten má dva stupně, ale je docela hlučný, takže má smysl jen při velkých soubojích, kdy panuje velký stres a ruka hráčova se začíná nadměrně potit. Nakonec joystick obsahuje i dnes již obvyklý vibrační feedback, čili vibruje např. při nárazech do překážek, startech či přistáních, atd. Ale jen u novějších her, které jej podporují. Což X2 není. Páka joysticku jde posouvat docela ztuha. Centrování je zajištěno silnou pružinou, která vrací páku do středové polohy. Spodní část pružiny tlačí na plastový prstenec, který se opírá o plastový lem, kde se ovšem joystick docela zadrhává a neumožňuje příliš plynulé pohyby. To by se mohlo zlepšit po namazání třecích ploch silikonovou vazelinou. Vyzkouším později.

Na schůzce proběhlo obvyklé Tondovo promítání zajímavých tématických videí z Youtubu. Tentokrát vládla uvolněná předvánoční atmosféra a tak Tonda začal krvavou 3D střílečkou, jejíž jméno jsem raději zapomněl, ale prý ji s Rudlou někdy v roce 2005 velmi pařili. Tonda pouštěl kompilace z této hry, kde pobíhající vojáci prováděli různé vtipné kreace.

p1150556.jpg

Pak následovalo video s tématikou Bad Apple na Atari ST.

Nakonec Tonda vytáhl nějaké lechtivé animace z Amigy s vnadnou veverkou Amy od Erika Schwartze, která se v roce 1992 stala neoficiálním maskotem Amigy.

A1200 and Amy The Squirrel

Kromě obrázků vytvářel Erik i zdařilé a vtipné animace. Amy se poprvé objevila v jeho animacích v roce 1993 v krátkém, ale zdařilém klipu A Walk in the Park.

Do toho přišel Bohdan a vida pokleslou úroveň naší klubové zábavy, která neměla nic společného s Atari, zahloubal se raději hned do řešení klubových záležitostí na svém netbooku.

Pak jsme se dívali na snímky z webkamer a přehledovou mapu na stránkách www.chmi.cz. Tonda tam objevil zajímavou projekci kostela, který osvětlen silnými reflektory vrhá stín na mraky za ním.

Webkamery - CHMI

Pak Tonda přišel se zajímavým japonským sci-fi anime seriálem Neon Genesis Evangelion z roku 1995, který je prý plný lehce oděných anime dívek, jak už to v japonských animácích tohoto žánru často bývá. Jinak to má prý super tajemnou atmosféru a myslím i děj. No, nejsem zrovna příznivcem tohoto japonského kresleného stylu. Takže posuďte spíše sami ve videích na Youtube.

Neon Genesis Evangelion

Ovšem pak přišel zlatý hřeb večera - hra Getting Over It od vývojáře Bennetta Foddyho, kde je hráč posazen do kovového hrnce, v ruce má dlouhé kladivo, kterým se může odrážet od předmětů a zachytávat na římsách a kamenech a jeho úkolem je dostat se co nejvýše.

Getting Over It

Hráč ovládá myší pouze polohu konce kladiva. Pohyb herní postavy pak závisí již jen na gravitaci a setrvačnosti. Tato hra je velmi chytlavá a pro některé slabší jedince i psychicky velmi destruktivní.

Getting Insane Over It

Když např. po více než dvanácti hodinách drásání do kopců a po zdech plných překážek a neustálého padání a klouzání zpět, hráčova postava z pracně dosažené velké výšky uklouzne a spadne zpět dolů, téměř zase na začátek hry, tak to je opravdu o nervy, o čemž svědčí přesvědčivé videokompilace řvoucích zoufalých hráčů na Youtube.

Hra Getting Over It vychází z původního námětu hry s podivným názvem Sexy Hiking, kde žlutý panáček v modré kombinéze musí také překonávat překážky pouze pomocí svého kladiva, které drží v rukou. Grafika je zde však na rozdíl od výše zmíněné hry Getting Over It velmi chabá, až dětinská. Takže kdyby nebylo dobrého nápadu a hratelnosti, hra by asi moc pozornosti neupoutala.

Sexy Hiking

Další peckou, založenou na fyzikálním enginu a gravitaci, byla ukázka ze hry Sumotori. Jde o utkání dvou hranatých postav, složených z modrých a šedých kostek, které se spolu pokoušejí zápasit ve stylu sumo. Není to ovšem tak jednoduché, protože postavy mají docela dost práce samy se sebou, aby neztratily rovnováhu a udržely se na nohou. Motají se a klátí totiž v jakémsi opileckém stylu, padají a válejí se po sobě, bourají ohradu z kvádrů kolem arény a kloužou po rozbitých dlaždicích. A to vše tak realisticky, že se člověk musí smát. A směje se tak, až ho bolí břicho :)

A nakonec nás Tonda dorazil ještě další "jednoduchou" flashovou hrou od Bennetta Foddyho jménem QWOP, která nese jméno podle kláves, kterými se ovládá pohyb stehen a holení u sprintera, se kterým je třeba uběhnout co nejrychleji stovku, včetně skoků přes překážky. No, většina lidí bude mít asi problém udělat byť jen jediný krok vpřed...

QWOP

Hru si můžete zahrát online přímo na stránkách autora. A kdyby vám to moc nešlo, tak se nechte inspirovat následujícím videem:

Tak jsme se před Vánocemi parádně pobavili a přeji tímto všem pěkný Štědrý večer a příjemně strávené svátky Vánoční. Nejlépe s nějakou dobrou a zábavnou hrou! A kdo dostal pozvání na SILK, bude v klubu vítán i během svátků :)

 

Náhledy fotografií ze složky Klub-2017-51

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář