Články z časopisu Elektronika
Byl takhle jednou obzvláště chladný, pozdně červnový víkend, a já jsem si při domácím úklidu všiml na chodbě na polici nějakých starých zaprášených časopisů. A ejhle, Elektronika. To jsem neviděl už 30 let. Namátkou jsem si vytáhl jedno číslo (12/88) a jak jsem jím listoval, tak na mě vykoukl článek o posledních modelech počítačů Atari.
Nojo, ale vždyť to jsou už "písíčka". Ovšem hned na začátku článku je nabízený i pohled "zdola" na "malou řadu" v čísle 4/87 na straně 40. Takže jsem zašmátral ve svém rozsáhlém archívu trochu níže a vylovil zmiňované číslo.
No a pak už jsem jel jako fretka, četl zajímavé články, nasával socialistickou atmosféru časopisů a vzpomínal na to, jak jsem to tenkrát ve svých 12-ti letech viděl. Tenkrát jsem se zmohl bohužel jen na opisování zdrojových listingů několika her, co v Elektronice vyšly pro ZX Spectrum. Jelikož to byl počítač, se kterým jsem si tenkrát kolem roku 1987 hrál. Jinak jsem tam ničemu nerozuměl. Úspěchy elektroniky na poli národního hospodářství mě nějak neoslovovaly.
K Atari mě dostali až olomoučtí Ataristé a já jim vděčím za své rozšířené obzory. Proto jsem si řekl, že na oplátku projdu pár čísel Elektroniky a naskenuji tyhle zajímavé a vzácné dobové články o počítačích Atari i dalších skvostech té doby.
Není nad archivní materiály, kde se člověk dozví nejen zajímavé informace o historické technice, ale i o lidech kolem ní. A nakonec i o nelehké době, ve které museli naši rodičové žít, bastlit a improvizovat. A tak jsem si rád přečetl článek o činnosti tehdejšího počítačového klubu v Cítově u Mělníka (E 5/87, str. 31 - viz "Klub splněných přání" níže), který sídlil ve staré budově JZD s dřevěným vrzajícím schodištěm, a který se snažil všemožně propagovat svoji výpočetní techniku. Např. na okresní soutěži zručnosti traktoristů, kde klub zajišťoval vyhodnocování výsledků soutěže.
Také i mně oslovila slova, která na konci článku zmiňuje ing. Havelka, a která zazněla v dubnu 1987 na XX. sjezdu leninského Komsomolu: "Člověk, který neumí pracovat s elektronickou výpočetní technikou, bude za 5-10 let ve stejné situaci jako ten, který dnes neumí číst a psát." Jo, Komsomolci, to jsou borci! Jenom se to dnes trochu obrátilo. Dnešní děti pracují s výpočetní technikou tak usilovně, ještě dříve než se naučí číst a psát, že mají některé později problémy s mluvením a následně i s výukou čtení a o psaní ani nemluvím. Jsou zvyklé hlavně ťukat prstem po displeji mobilů a tabletů.
Jo, část té náročné doby jsem tenkrát jako dítě zažil a jsem za to rád. Aspoň jsem se naučil po vzoru táty pájet a vždy, když vidím jeho odvážné konstrukce z té doby, tak mám chuť taky vynalézat. Kdybych žil v Americe, tak tam je sice svoboda a hojnost, ale člověka to nenutí nic vyvíjet, protože si může všechno koupit. To u nás, to byla jiná! My chodili koukat na elektroniku do Tuzexu jako Japonci, co létají koukat na Prahu. Většina zahraničního zboží byla ale pro nás cenově téměř nedostupná. Ještě, že občas vznikaly i v našich končinách úspěšné a nadčasové výrobky. Ty byly celkem cenově dostupné. I když kvalita a výkon leckdy pokulhávaly.
Pokud se vrátíme na začátek počítačové éry, tak v čísle E 4/87 je článek o prvním elektronkovém počítači ENIAC. Je tam popsán jeho vývoj a hardware a něco i o lidech, kteří jej pomáhali sestrojit.
V dalším čísle časopisu je pak na příkladu popsáno programování tohoto obřího stroje s příkonem 174 kW, chlazeného dvěma leteckými motory. Sestavení programu a samotné programování se provádělo pospojováním funkčních celků a vše trvalo zpravidla několik týdnů. Při změně programu se musely stávající propojení zrušit a systém zapojit podle nového programu. Práce to byla pomalá a neefektivní, nicméně šlo o první použití prozatím primitivní výpočetní techniky.
V čísle E 5/87 mě zaujal článek o firmě Amstrad. Tak konečně vím, jak její název vznikl :)
Ukazuje se zde, že člověk ani nemusí rozumět artiklu, který prodává. Stačí, když je dobrý manažer a může se z něj stát milionář. To je případ zakladatele firmy Amstrad Alana Sugara, který prý nikdy pořádně nerozuměl počítačům, ale podařilo se mu s nimi slavit po světě úspěchy, když je začal ve své firmě vyrábět.
Když se ještě vrátím k Atari, tak v čísle E 12/88 je pěkný článek o tehdejších oblíbených hrách pro Atari ST. Zaujal mě popis tenkrát velmi populární středověké hry Defender of the Crown, kde jsem se dozvěděl, že peníze lze získat nejen dobýváním hradů, ale i návštěvou Robina Hooda. Což je podstatně méně namáhavé.
Popisu důležitých adres a závádění českých znaků na počítačích Atari XL a XE se věnuje článek z čísla E 4/87. Na stejné stránce je i článek o úpravě magnetofonu pro ty, kterým se náhodou z repráku ozývá během nahrávání brum nebo dokonce rozhlasová stanice (!).
Pro Martina Lukáška a další Sharpisty jsem naskenoval článek o Sharpu MZ-800 z čísla E 8/88.
A pro všechny majitele Didaktiků Gama, čili i pro mě, je ve stejném čísle popis úprav Monitoru (čili ROM) tohoto počítače oproti ZX Spectru. Je tam mimo jiné popsána oprava problému s NMI přerušením a přesměrovaný tisk ze ZX Printeru na paralelní Centronics.
Pro majitele počítače PMD 85-2 a 85-2A je v čísle E 12/88 strojový kód hry TV Tenis s pěkně odborně popsanou funkcí jednotlivých rutin, včetně vývojového diagramu. Bohužel nemůžu tvrdit, že jsem vzhled a funkci hry z tohoto popisu pochopil. Trochu jsem se do toho, při vyprávění pana doktora, nějak zasukoval. Přece jen se mi ty strojové instrukce z těch hexadecimálních hodnot špatně představují.
V čísle E 12/88 jsem objevil také zajímavý článek o nejznámějších počítačích firmy Apple. Jsou tam zmíněny modely Apple IIe, IIc a Macintosh. Nevěděl jsem, že slovo "macintosh" znamená "dešťák" neboli plášť do deště. No, zase jsem chytřejší. Zajímavým rozšířením počítače Macintosh (s populárním procesorem 6502) byl "půlpočítač" MacCharlie, který bylo možné připevnit na bok Macintoshe a ten poté poskytoval kompatibilitu s počítači IBM PC. Obsahoval procesor 8088, paměť 640 kB a dvě 5,25" disketové jednotky. Detaily si můžete nastudovat v článku.
No a na závěr dne jsem naskenoval i obsah celého ročníku 1988, což se může hodit, pokud člověk pátrá po něčem konkrétním v prachu věčnosti. Než časopisy opět zhltne police na chodbě.
Tak a prázdniny můžou začít :)
Všechny naskenované časopisy jsou dostupné přes Fotoalbum, kam se lze dostat také přes odkaz pod článkem (složka Elektronika). Jednotlivá čísla jsou v samostatných složkách. Skeny ve fotoalbu jsou uvozené obálkou časopisu, za kterou následují články z tohoto čísla vzestupně podle čísel stran. Pokud se mi to tedy z nějakého důvodu omylem nesetřídí podle jiných pravidel. Občas si blog žije svým životem. Asi jako Chuchel. Znáte Chuchla? :-D
Pokračování:
Články z časopisu Elektronika (2)
Náhledy fotografií ze složky Elektronika
