Sinclair Maniac Blog

Kvůli Foreveru jsem si vzal v pátek v práci volno, abych se stihl sbalit. Tušil jsem totiž, že v předchozí dny zkysnu v práci až do večera. Ladil jsem totiž novou verzi trenažérového PC s Windows 10 IoT. Byla to docela fuška vykastrovat tyto Windows, aby nebyly brzděny všemi těmi zbytečnými funkcemi navíc, které do nich nadšení programátoři Microsoftu za dlouhé roky doplnili. Ne, trenažér opravdu není přenosné zařízení. A není připojený k internetu. No, nakonec se transfer na nový systém nějak podařil, ale stále tam je jeden zásadní problém. Po nějaké chvíli totiž začne klesat snímková frekvence ve 3D scéně (pod OpenGL) a nevím, co s tím. Je to vlastnost jen Windows 10. No nic, nechám práci spát a hurá na Forever!

Do Trenčína jsem jel z Olomouce vlakem, s přesedáním v Púchově. Z Trenčína mi navazoval autobus do Horné Súči. Cesta celkem uběhla, až na toho nalitého smraďocha v prvním vlaku, který si přisedl ke mně do kupé. Bez toho bych se i obešel. Ve druhém vlaku seděly naproti mě dvě pěkné studentky, tak se ten nepříjemný zážitek trochu vykompezoval :)

Na plac ve středisku Agrosúča jsem dorazil kolem 15:30h a už tam byla spousta známých tváří kamarádů retromaniaků. Tak jsem je obešel, pozdravil a pak začal vybalovat. Tentokrát jsem toho bral trochu méně. Hlavně té literatury. Vzal jsem originál krabici zlaté edice hry Elite pro ZX Spectrum, kterou jsem nedávno koupil na Aukru. Je v ní kniha Dark Wheel na motivy vesmírného prostředí Elite, kterou jsem ještě nečetl. Pak tam byl kdysi manuál ke hře, který se však už někde ztratil.

Balení obsahuje také červený plastový optický klíč pro tehdy nepříliš oblíbenou softwarovou ochranu Lenslok. Ta funguje tím způsobem, že se člověk musí podívat, z určité vzdálenosti skrze plastové okénko se dvěma štěrbinami v přiloženém rámečku, na speciálně upravený kód na obrazovce. A zadat na klávesnici znaky a čísla, která by se měla při tomto harakiri objevit. Já to zkoušel přímo ve hře Elite, ale moc smysluplného jsem tam neviděl. Naštěstí mám hru cracknutou, takže to jde spustit i bez Lensloku.

Hraním Elite jsem strávil kus sobotního večera. Pro hraní jsem použil kdysi uložené rozehrané pozice hry z diktafonu, na kterém mám uložené obsahy svých pracovních kazet z 90. let. Je to čínský krám, ale se Spectrem+ funguje dobře na LOAD i SAVE. Jen je trochu opruz ho ovládat a taky se pořád vypíná a pak nejde znovu zapnout. A nezobrazuje názvy nahrávek, ale jen jejich čísla a časy stopáže. Někdy o tomto přístroji napíšu podrobnější recenzi. Dá se koupit na eBay za necelých 12 dolarů.

Elite jsem hrál již někdy kolem roku 1993. Nicméně jsem si teď hru rychle oživil a za chvíli už jsem kosil piráty výkonným vojenským laserem a sbíral zbytky jejich lodí palivovým čerpadlem (Fuel Scoops). Tenkrát jsem to dotáhl se svým bojovým zařazením až k hodnosti Competent (Schopný), která se uděluje při sestřelení 129 nepřátelských lodí.

Plánuji zveřejnit samostatný článek o svých zážitcích s Elite, včetně zápisu z jedné schůzky Atariklubu v roce 2016, kde jsme se Zdeňkem testovali hru Elite na Atari ST. Já jsem pak provedl porovnání s verzí pro ZXS. Takže se těšte.

Další hrou, kterou jsem si oživil na Foreveru je slavná pecka od Matthewa Smitha - JetSet Willy. Tuto hru jsem tenkrát docela dost analyzoval, včetně zdrojového kódu, adres uložených spritů, atd. Vytvořil jsem si tenkrát mapu hry. K tomu jsem využil testovacího režimu po napsání "WRITETYPER" v místnosti First Landing. Pak stačilo stisknout kombinace kláves 1-6 spolu s klávesou 9 a Willy se přenesl do dané místnosti. Tiskl jsem si i pár obrazovek ze hry pomocí ploteru ALFI, který jsem si v těch letech postavil z Merkuru. Vytvořil jsem si k tomuto účelu strojákovou tiskovou rutinku, která se spouštěla pomocí NMI tlačítka. Takže stačilo vejít do místnosti, stisknout NMI a kopie obrazovky se vykreslila na ALFIm. Děkuji Tornadovi za následující 2 fotky.

Ale abych se vrátil k dění na Foreveru. Páteční večer jsem strávil rozhovory se starými i novými kamarády. Dal jsem se do řeči s Commodoristou Sadem, který seděl poblíž. Momentálně bydlí a pracuje ve Stockholmu ve Švédsku. Dostal se tam skrze nadnárodní firmu, ve které pracuje. Při jedné služebce do Švédska mu navrhli, že tam už může zůstat natrvalo. Tak toho využil a říkal, že je to tam fajn. Mají tam spravedlivý sociální systém, který neodírá lidi tak, jako ten český. Zvláště ty z nižších sociálních vrstev. Každý člověk tam má nárok na důstojný život. Prostě země snů :)

Dlouhý pokec jsem měl s Daliborem, který pochází z Prahy, ale momentálně bydlí a pracuje v Mnichově. Dělá tam řidiče autobusu. Kdysi si hrál se ZX-81, které měli rodiče půjčené z práce. Já se tenkrát dostal ke gumákovi podobně. Táta ho půjčil v roce 1985 z práce, protože na něm tvořil do práce užitečný program pro plánování výroby v podniku.

Nakonec už u nás doma Spectrum zůstalo na trvalo a několik let jsme na něm hráli hry. Později táta sehnal (půjčil si) Plusko a někdy v roce 1989 nakonec koupil černou verzi Didaktiku Gama '88. A ten mi zůstal dodnes. Na něm jsem se od roku 1993 učil programovat v assembleru (podle knih od Proximy) a analyzoval jsem spoustu her a upravoval i psal různé programy.

V roce 1993 jsem také, po asi roce shánění dílů, postavil plotr ALFI, se kterým jsem se pak po dvaceti letech objevil na olomoucké Atariádě. Byla to fajn doba, ze které mi zůstaly celé sešity z půlky popsané strojovým kódem Z80 (a z druhé půlky školní látkou). Jelikož jsem programoval hlavně ve škole s tužkou a gumou. Zároveň mám tak většinu projektů zazálohovaných na papíře. Takže se k nim můžu teď vracet. Což dělám právě na retroakcích typu Forever, Bytefest nebo Atariáda, kde je na to docela čas.
Daliborovi jsem slíbil, že bych mu mohl vyrobit blikače pro modely aut s LEDkama, které se ale budou rozžíhat a zhasínat pozvolna. Čili tam dám kondenzátory. Takže abych nezapomněl.

Během rozhovoru s Daliborem nás Sad na svůj účet zásoboval dobrými pivy z bufetu, za což jsem mu vděčný a má to u mě. Já jsem jinak abstinent, ale při dlouhých rozhovorech člověku vyschne v ústech, takže toto občerstvení příjemně bodlo. Později si Sad ode mně ještě koupil tričko Sinclair Maniac. Takže posílám nejlepší pozdravy do Stockholmu a měj se tam Sade skvěle!

V pátek později večer probíhala na pódiu různá představení hlavních bavičů a komentátorů Woutnaua a JTR.

A po nich pak Wotnauovy vědomostní kvízy, kterých jsem se ale neúčastnil, protože na to nemám hlavu.

Zlatým hřebem večera bylo pak vystoupení oxfordského Spectristy, webmastera sajtu Demozoo.org a umělce Gasmana, který předvedl parádní karaoke číslo se svým loňským demem "In The Future". Chytlavou melodii z tohoto dema jsem si pak broukal ještě několik dní. Zvláště proto, že jsem tento jeho výstup natočil kamerou a pak zpracoval pro zveřejnění na Youtube. Takže jsem si video asi desetkrát pro kontrolu přehrával.

Po půlnoci jsem si mapoval některé nahrávky ze ZXS v diktafonu a vedl rozhovory se Zdeňkem, který se mnou sdílel stolek. Bavili jsme se hlavně o hrách. Zmínil jsem se o svém nedávném dohrání hry Another World na Amize. Zdeněk pak vyrukoval se hrou Alternate Reality, která je pro Atari, ale je o něčem jiném (RPG). Pustil mi z ní ukázku na emulátoru Atari800. Spát jsem šel asi o půl třetí. Logout, se kterým jsem byl na pokoji, vytuhl již mnohem dříve. Nedivím se, jestli byl toho dne v práci. Druhý spolubydlící - Sillicon se statečně držel a šel spát až chvíli po mně.

V sobotu dopoledne se na akci objevil FFG z Bratislavy, který je členem slavného slovenského klubu SinDiKat (Sinclair a Didaktik Klub aktivních techniků). Pokecali jsme o jeho nedávných zápiscích ze schůzky klubu. O tom co pekného kúpil na elektroburze. Hlavně o terminálu počítačového systému Hvězda s procesorem 8080 (MHB8080A), který mám doma také. Slíbil jsem mu, že mu ho nafotím a budeme tak moct porovnat své verze. Ještě, že jsem si to připomněl.

Taky jsme se bavili o vzácných zelených číslech časopisu Amatérské Rádio. O příloze AR jménem Mikroelektronika. Tato čísla AR byla celá věnována tehdejším domácím počítačům značek Sinclair, Atari, Sharp, PMD-85, Sord a dalším. Byly v nich návody na různé hardwarové úpravy, připojení k tiskárnám, apod. FFG mi zrovna poslal foto své sbírky - viz níže. Časopisy mám všechny doma také, kromě čísla z roku 1991.

Pak jsem se ještě přimotal ke druhému kamarádovi ze SinDiKatu - Ikonovi. To je ten, co předváděl na Bytefestu tu 3D tiskárnu. A spolu s Dušanem (UB880D) na ní tiskli kalíšky ve tvaru lebky, aby si pak z nich mohli připít na zdraví. Jenže kalíšky byly po vytištění trochu děravé a tak se do úst moc nedostalo :)

Ikon mi prodal vytištěnou krabičku na DivIDE, za což mu ještě jednou tímto děkuji. Pak někam zmizel a vrátil se až večer docela piclý. Později jsem se dozvěděl, že mu nedávno umřela máma. To bych se teda asi picnul taky. Říkal, že je rád, že se mohl na Foreveru alespoň na pár dní uvolnit po tom rodinném smutku. Upřímnou soustrast, Imro.

Před polednem se na place konala plánovaná schůze olomouckého Atariklubu. Řešili jsme na ní shrnutí dosavadní činnosti klubu, účetní záležitosti a blížící se Atariádu. Na schůzi jsem dostal čestnou funkci sečitatele hlasů při hlasování. Schůze ale probíhala těsně u repráků pódia, které byly mohutně buzené commodoráckým SIDem. Takže to bylo spíše odezírání z Bohdanových rtů. Nicméně na sčítání hlasů člověk sluch nepotřebuje, takže mě to zas tak nevadilo.

A když jsme u toho klubu, zrovna jsem narazil při pátrání po retromateriálech na pěkný článek z časopisu Level o počítačových klubech v normalizačním Československu. Je tam takový pěkný komix ze ZX Magazínu 10/1989. Já jsem to sem prostě musel dát - viz níže :) Je to taková vzpomínka na časy, kdy téměř jediná možnost pro mladé lidi, jak se dostat k počítačům a něco se o nich dozvědět, byla chodit do svazarmovského klubu.

Část sobotního odpoledne jsem strávil mapováním kdysi uložených kazetových pozic hry Elite, převedených do diktafonu, a následnou lítou pařbou této hry (viz výše). Prokládal jsem to hraním K-mousové verze původně atarácké střílečky Xevious pomocí USB myši Genius. Xevious se hraje na ZXS s optickou myší skvěle. Ale i tak mi dávali nepřátelé na prdel. Nahrál jsem něco kolem 35000.

Zdeňka jsem zasvěcoval do možnosti vkládání textů z editační zóny obrazovky ZX Spectra pomocí kanálů #0 a #1. Bavili jsme se o tom v souvislosti s programováním textových her. Níže je jedna momentka z testu vkládání textu pomocí příkazu INPUT z editační zóny a jeho přímý výpis na obrazovku (realtime text). Poslední řádek vložil okolojdoucí Krupkaj. To já né :)

V sobotu večer mě odchytil Michal, se kterým jsem se bavil už při své první návštěvě Foreveru v roce 2014. Ukazoval jsem mu svůj InfoProg, což je program, který jsem kdysi spíchl ve strojáku (1995). Je to přehled asi dvaceti mých oblíbených her s popisem příběhu a ovládání. Program jsem dělal asi dva měsíce pro kamarádku, které jsem slíbil nahrát kazetu s hrami pro Didaktik Kompakt a k nim jsem chtěl připojit tento program. Bohužel se zde ale využívá výpis textů a grafiky pomocí rutin ROM a tak se stalo, že program funguje na Didakticích správně, ale na všem ostatním se některé rámečky a atributy vykreslují chybně. Zjistil jsem to až po letech, kdy jsem program převedl z kazety do WAVu a testoval v emulátoru na PC. Po zvolení emulace standardního ZX Spectra se ukázalo, že není vše úplně OK. Proto jsem ho zatím nedával nikam na internet ke stažení. Protože je to paskvil. A navíc obsahuje i faktické chyby v textech. Chtěl jsem ho před zveřejněním ještě opravit. Jenom nevím, jestli se k tomu někdy dostanu.

Bavil jsem se s Michalem o různém provedení fontů na různých verzích Didaktiků. Můj Didaktik má výchozí font standardní tloušťky, kdežto Didaktik '89 ho má tučný. To může vadit při uživatelsky definované znakové sadě s diakritikou. Kdy se znaky s diakritikou vypisují standardně a ostatní znaky tučně. Což nevypadá hezky. Takže jsem rád, že mám Didaktik Gama '88.

Pak jsme se šli kouknout na Michalův Didaktik a Michal mi na něm předvedl hru Nether Earth. Jde o pěknou strategickou hru s roboty, které lze programovat a vysílat do boje o základny. Hra je vytvořena systémem parádního 3D nadhledu s jemnou grafikou.

Pak Michal nahrál boží slovenskou kooperativní multiplayerovou logickou hru Quadrax pro dva hráče (od autorů Davida Durčáka a Mariána Ferka), u které jsme skysli až do zničení Michalova Didaktiku. Asi po půl hodině za námi totiž přišel maďarský Spectrista Péter Gyöngyössy, který chtěl koupit od Michala disketovku Didaktik 40. Michal mu ji chtěl předvést, tak ji zapojil do sítě, propojil kabelem s Didaktikem (vyplým), ale po zapnutí Didaktiku nějak nechtěl na TV naskočit obraz. Kabel měl navíc vykousaný klíč, takže šel zasunout na edge konektor i posunutý do strany. Pořád to nějak nešlo, tak Michal zkusil zapnout Didaktik bez připojeného kabelu, ale obraz taky nenaběhl. Takže bylo jasné, že Didaktik je kaput. Pravděpodobně se odpálila ULA nebo něco dalšího poté, co se připojila disketovka, která byla zaplá do sítě. Zásadní chyba! Při zapojování čehokoliv k Didaktiku, vždycky všechno odpojit od sítě. No, mrtváčka nakonec Michal předal expertovi z00movi, který se vybaven vším potřebným pustil ihned do opravy přímo na partyplace. A tu disketovku si nakonec bez kabelu Péter koupil i tak. Snad nebude po této předváděčce taky odpálená. Kabel jsme mu doporučili vyrobit podle návodu na internetu.

Nevadí. Michal zatím zahodil odpálený Didaktik Gama a zapojil Didaktik M, který měl na stole v záloze (měl tam i Amigu 1200, ale k žádnému dalšímu odpálení Didaktiku už nedošlo). Nahrál do něj Quadrax a hráli jsme dál. Pak jsme v jednom levelu docela kysli, tak jsme toho už nechali. Ale po přeběhnutí k mému stolu jsem chtěl Quadrax předvést Zdeňkovi. Tak jsem ho nahrál do ZXS, zvolil heslo do jednoho z levelů (dioda) a jeli jsme dál. Tentokrát se ke mně přidal Krupkaj. Skončili jsme nakonec tuším levelem Kopec. Je to fakt pecka hra. Pěkná animace těch pidi postaviček a docela fuška na přemýšlení. Spát jsem šel opět kolem půl třetí.

Po docela krátkém, ale kvalitním spánku, jsem se v neděli probudil ještě před sedmou. Vyndal jsem špunty z uší, šel se opláchnout a po osušení čistýma trenkama (zapomněl jsem si doma ručník stejně jako Sillicon, který se utíral pro změnu do trička) jsem sešel dolů na plac. Využil jsem ranního rozptýleného světla a nafotil nějaké ty historické stroje. Pak jsem si dal v bufíku k snídani klobásku s chlebem. Mimochodem občerstvení na akci bylo vynikající. Sice bufetové, ale měli tam chutné věci k jídlu i dobré točené pivo. Člověk tak nemusel na jídlo chodit nikam mimo budovu. Což bylo při chladném a deštivém počasí, které venku panovalo, velice příjemné. Za tohle organizátorům jistě spousta lidí v duchu poděkovala.

Po snídani jsem využil času a klidu na place a zmapoval si ještě pár programů ze svých kazetových nahrávek v diktafonu. Konečně jsem se u nich dostal ke svému dalšímu většímu projektu - Simulátoru pavouka (Spider 1.0). Ten jsem kdysi v roce 1996, v mezeře mezi semestry, začal psát v assembleru na Didaktiku, abych se zrelaxoval po předchozím učení na zkoušky na VŠ Báňské v Ostravě. Své projekty jsem tenkrát psal v Editor / Assembleru od firmy OCP (od autora Art Studia). To jsou ale témata na samostatné články.

Pak přišlo vyhlášení výsledků jednotlivých soutěží (grafika, hudba, dema, intra). Rozdávaly se diplomy, trička, USB joysticky. Jó, mít tak víc času, taky bych něco spíchl a zasoutěžil si. Ale oni pořád člověka v práci nutí dělat jen s Windows. A to jednoho nakonec úplně otráví.

Jsem jeden z těch, kteří jezdí na tyto párty hlavně pokecat s lidmi, zahrát si nějaké ty hry a kouknout i na aktuální HW i SW novinky. Probíhající soutěžní příspěvky (competition - compo) jsem tradičně sledoval jen okrajově (nehodnotil jsem) a hudbu, která hrála, jsem vítal jako prima podkres pro svá videa z akce (nemusím tam díky tomu přidávat vlastní hudbu).

Osobně se mi celá akce velmi líbila. Byly tam vtipné výstupy Factora, Wotnaua i JTR. Něco z toho je už ode mně i na Youtube - viz odkazy pod článkem. Factorovi děkuji i za odkazy na videa na konci své reportáže o Foreveru. Jako poslední jsem na Youtube shodou okolností přidal opakovanou skladbu Blue Sky Action od PG (viz video výše), o které se pak vedly dlouhé polemiky, protože nebyla napoprvé přehrána celá a DJ Bob!k ji proto pustil ještě jednou. Rozvinula se pak z toho docela aféra, která nakonec vedla k tomu, že Bob!k už tu práci nikdy nebude chtít dělat. Zaskakoval totiž za Xiho, který ležel v nemocnici s prasklým slepákem. A tak místo aby si užíval show a relaxoval, byl ve stresu s organizací programu. PGho skladba je pěkná pohodovka a že neměla konec, to asi mohlo vadit hlavně autorovi a organizátorům. U mě dobrý. To co zaznělo se příjemně poslouchalo a jako podkres k videu je to parádní. Díky PG! Děkuji také organizátorům za vše, co pro akci udělali, oceňuji obětavé Bob!kovo nasazení a děkuji mu i za svezení zpět do Olomouce.

Podrobné informace o dění na Foreveru z pohledu organizátorů si můžete přečíst v reportáži od Factora6. Také doporučuji projít komentáře pod touto reportáží. Jinak je vše také na oficiálních stránkách zde.

Odkazy na některá videa z akce na Youtube:

Forever 2017 - Atari Audio Test (Dance Remix)
Forever 2017 - C64 Stereo Music
Forever 2017 - Party Monsters
Forever 2017 - In The Future (Gasman's karaoke version)

Closing ceremony - Compo Winners:

Forever 2017 - Music Compo Winners
Forever 2017 - Graphics Compo Winners
Forever 2017 - 1k Intro Compo Winners
Compo Winners - 2017.03.19 (Péter Gyöngyössy)

Michal and his Didaktik Gama '89 (Péter Gyöngyössy)