Sinclair Maniac Blog

Za tohle parádní foto na úvod vděčíme Swarmovi. Povedl se mu skvěle dramatický záběr jako Leonardovi na slavné malbě Poslední večeře Páně, kdy všechny postavy směřují svůj pohled k centrální postavě uprostřed, kromě zrádce Jidáše (zde reprezentován Poisonem). Díky Swarme!

Na Bytefest jsem jel v pátek z Olomouce standardně vlakem. Standardně měl vlak zpoždění. Tentokrát asi půl hodiny. Jeden vagón byl plný fanoušků Baníku Ostrava, které hlídali policajti. Na hlavák do Prahy jsme dojeli se zpožděním asi třičtvrtě hodiny, takže jsem počkal v podchodu na Boba, který avizoval, že pojede Pendolinem o hodinu později. Přijel asi za 10 minut. Společně jsme pak sedli na vlak na Smíchov.

Po příchodu na sál na smíchovském nádraží, kolem 19h, jsem si šel najít nějaký volný stůl. Většina jich už byla zabraná. Zaparkoval jsem nakonec uprostřed sálu naproti Ataristy Zdeňka z našeho olomouckého Atariklubu, který už tam nějakou dobu byl s Krupkajem. Vybalil jsem si z cestovní tašky a batohu veškerou elektroniku, abych se pak mohl jít nahlásit na ubytovnu, kde jsem měl rezervaci.

Tentokrát jsem se rozhodl nebrat LCD televizi k ZX Spectru, ale jen samotného gumáčka pro vystavení. Po zkušenostech s narvanými vlaky z minula se mi s tím už nechtělo tahat a pak stát ve vlaku v uličce u záchodku. Vzal jsem si jen malou USB klávesnici a OTG redukci pro její připojení k tabletu. Na tabletu jsem pak spustil androidí emulátor Marvin a mohl si zahrát některé ze stovek her pro Spectrum. Nakonec jsem ale hraní přenechal mladším, protože jsem si vzal na starost natáčení sobotních přednášek, které zpracuji a vystavím na Youtube. Ale o tom až později.

Kromě gumáka a tabletu jsem vzal i funkční ruský handheld "Nu Pagadi!" (Jen počkej! - vlk chytá vajíčka) od Elektroniky z roku 1985 a jako obvykle i nějakou literaturu.

Po vybalení jsem tedy šel na ubytovnu Smíchov 2, která je asi 300m od nádraží. Není to sice zrovna žádnej Hilton, ale ceny jsou tam příznivé a na přespání je to pohodlnější než ležet v prachu na place, bez možnosti dát si sprchu. Spolu se mnou se po ubytovně pohybovali ještě nějací cikáni a ukrajinci, takže jsem za sebou po půlnoci rád zamknul dveře a šel spát.

Ale vraťme se ještě na páteční večerní plac. Kolega vedle mě vystavoval krabice od windowsích spořičů obrazovek, které si kdysi koupil jako originálky. Zajímavé to sběratelské odvětví, které jsem do této doby neznal. Měl tam například spořiče s tématem Star Treku, které demonstroval na svém historickém notebooku s Pentiem II MMX na 233 MHz nebo tak nějak.

Vzpomínám si tehdy na ten průlom, kdy Pentia prolomily hranici 200 MHz. To už byl fakt hukot. Počítače snů. Mělo to 512 kB L2 cache. Daly se na tom hrát i graficky náročné 3D hry úplně plynule. A přehrávat filmy. Multimediální orgasmus. Psal se rok 1997. A já už měl rok doma výkonnou Amigu 1200 od Escomu, běžící na 14 MHz se 2MB chip RAM a oknovým Workbenchem, který se v základu vešel na jednu disketu 720 kB...

Kolega měl na svém notebooku, kromě Windows 95, i systém BeOS 5. Což byl nadějný oknový systém, který se objevil po roce 2000 a pokud by nevyhořel na špatném marketingu, mohl směle konkurovat systému od Microsoftu. Pravda, občas trochu padal, ale to všechny operační systémy.

Spát jsem šel až v sobotu ráno kolem 2 hodiny. První noc na ubytovně jsem nějak přežil. I když to nebylo tak komfortní jako minule, protože jsem si tentokrát zapomněl důležitý cestovatelský doplněk - špunty do uší. Ty používám na všech svých cestách, protože úžasně zkomfortňují spánek v cizím prostředí. Hlavně dobře tlumí zvuky ulice a chrápání spolunocležníků. Což dokáže člověka v noci hodně potrápit.

Jelikož mělo být celý víkend krásné počasí, naplánoval jsem si na sobotu ráno pěší výlet ze Smíchova přes Barrandovský most do Modřan. Výlet byl parádní, nafotil jsem krásné výhledy na vrch Děvín, Vltavu a Hradčany a objevil hezká přírodní zákoutí.

Šel jsem kolem staré budovy ledáren se secesní výzdobou a kolem golfového areálu s tisíci žlutých golfových míčků na trávnících. Nevím, jak si golfisté v tom mumraji poznají ten svůj. Nebo asi nerozumím golfu.

V Modřanech jsem si v sámošce u Vietnamce nakoupil nějaké jídlo na zbytek víkendu a počkal na tramvaj zpátky na Smíchov. Dojel jsem do Výtoně, pokoukal nábřeží s loděmi a pokochal se pěkným výhledem na Hradčany. Pak jsem přešel po železničním mostě a vrátil se zpět k nádraží Smíchov.

Bylo již po poledni a já se sháněl po lidech, co by šli na oběd. Nakonec jsem zašel do restaurace Oáza na nádraží, kde už dojídal SinDiKat team ze Slovenska. Dal jsem si tam jakési vepřové nudličky s rýží a čínskou omáčkou. Nebylo to špatné, jen trochu horké a maso tuhé.

Po návratu do sálu okolo 14h jsem zjistil, že Solaris104 a Pavero už začali svoji přednášku o českých hrách pro ZX Spectrum. Tak jsem rychle vybalil stativ a kameru a šel to natočit. Následovala menší pauza a po ní nastoupila na pódium dvojice bývalých crackerů a demařů ze skupiny Rush Division - Alex & Reign, s přednáškou o svých začátcích programování dem na Commodoru C64 na začátku 90. let minulého století.

Zhruba o půl páté přispěl svou zajímavou přednáškou o historii a vývoji demoscény na poli 8 a 16-bitových počítačů i Factor6. Součástí přednášky byly i ukázky z různých dem, která vznikají na C64, ZX Spectru, Amstradu, Atari a Amize v posledních letech. Factor mi poslal originální nahrávky, které jsem zapracoval do videa, takže se můžete pokochat ukázkami v nejvyšší kvalitě.

Zlatým hřebem večera (a zároveň mojí noční můrou při následném zpracování záznamu - viz dále) se stala přednáška ing. Tomáše Smutného o bratru Eduardovi, který je autorem úspěšných počítačů SAPI-1 a Ondra, o opravách a výrobě herních automatů a také o vývoji elektroniky a počítačů v socialistickém Československu.

Tomáš Smutný je autorem projektů Edova cesta a Next Twenties, které se snaží prosadit ideje Eduarda Smutného a motivovat mladé lidi k bastlení a studiu elektroniky. Aby se ve výsledku naše hospodářství a průmysl pohnuly tím správným směrem. Za což mu patří velký dík! O bratrech Smutných a historii vývoje počítačů v 80. letech pojednává článek Martina Malého zde.

Přednášku inženýra Smutného jsem pak několik dní zpracovával, stříhal, pokoušel se prosvětlit temnotu, která na pódiu halila tuto významnou osobnost české elektrotechniky, proháněl zvuk FFT filtry, abych odstranil alespoň trochu rušení ze sálu a také audiostopu zesiloval, aby vůbec bylo něco rozumět. Prostě jsem se naučil spoustu nových fíglů, které mi ale ve výsledku nepomohly konečný výsledek nijak významně vylepšit. Kvalita záznamu byla i po všech úpravách velice špatná, tak jsem zvažoval, jestli jej vůbec na Youtube dávat.

Nicméně jsem ještě obětoval půlku neděle na dokončení tohoto zoufalého snažení a v pondělí večer video uploadoval. Kdo má o tyto informace zájem, ten si to poslechne i když ho z toho pak bude bolet hlava, říkal jsem si. A taky že jo. Asi za hodinu mi psal FFG, že si přednášku poslechl hned 4 minuty po zveřejnění a pak zjistil, že se na Youtube objevil zároveň i další záznam od Romana Štece. Tak si ho pustil taky. Tento záznam byl navíc doplněn o pěkné ilustrační obrázky a hlavně byl kvalitní, včetně audiostopy, která byla bez rušení. No, poté co jsem si zanadával na ztracený čas a nervy jsem uznal, že bude nejlepší svou verzi z Youtube smazat a nechat tam jen tu Romanovu. Aby už nikoho zbytečně nebolela hlava z napínání uší, jak mi to pak posléze psal i aktivní commodorista Sillicon, který mou verzi ještě týž večer také zkoukl. A pak mu přišel ode mně mail, že se může kouknout na kvalitnější verzi od Romana. Tak si zanadával i on. Sillicona tímto pozdravuji a ještě jednou se omlouvám, že jsem byl tak aktivní :)

Po 19. hodině nastoupil na pódium Miroslav Werner se svými dvěma přednáškami, které mě velmi zajímaly. První byla o moderních klonech počítačů Sinclair ZX, z nichž je asi nejznámější Harlequin od Chrise Smitha. Chris, pomocí měření logickým analyzátorem na zákaznickém obvodu ULA (od společnosti Ferranti), po několika měsících kompletně zanalyzoval jeho funkci a byl tak schopný nahradit obvod ULA diskrétními logickými integrovanými obvody. A tak se zrodil projekt Harlequin, čili ZX Spectrum bez obvodu ULA. Chris Smith napsal o obvodu ULA napínavý román, který se dá koupit na jeho stránkách. Přednášku Miroslava Wernera lze zhlédnout na Youtube.

Klony, o kterých byla řeč na přednášce, byly k nahlédnutí i na stolech přímo u M. Wernera. Kromě samotných počítačových desek zde byly i nové různobarevné kryty od ZX Spectra "gumáka", včetně gumových klávesnic, které lze mimo jiného objednat v britském e-shopu RetroRadionics.

Další přednáška M. Wernera pojednávala o historii budovy společnosti Sinclair na Willis Road v Cambridgi. Jde o jednu z několika budov, ve které pracovali zaměstnanci společnosti Sinclair Research Ltd. - viz přehled zde.

V sobotu večer jsem si konečně chvíli popovídal s Pavlem Tronnerem a nechal si rovnou od něj podepsat jeho knihu Mikropočítačová revoluce, kterou jsem si vzal s sebou. Kniha byla sepsána na základě článků, které Pavel kdysi psal na serveru Živě.cz.

Pavel momentálně píše seriál o osobnostech vědy a techniky do časopisu VTM. Knihu o tomto tématu prý také plánoval, ale nikde mu ji nechtějí vydat, protože by prý o ni nebyl moc zájem. Jelikož je moc odborná a hledat poučení v historii, to dnes mladé lidi moc netáhne. Pro dnešní dobu je typické heslo císařů Chléb a hry z doby úpadku Římské říše. Bavit se a hrát si a neřešit složité věci. Tomu pak odpovídá i dnešní trh přeplněný hrami, u kterých ale kvalita často pokulhává a o hratelnosti ani nemluvě.

Večer ještě proběhl vědomostní kvíz zaměřený na hry z historických počítačů Atari, Amiga, ZX Spectrum a Commodore 64. Na základě zvukových a vizuálních ukázek měli přítomní hádat název hry, která se postupně odkrývala na projekční ploše. Někteří hru poznali již podle prvních tónů jejího soundtracku. Takže autor kvízu PCH, obsluhující projekci, už hned na začátku neměl co skrývat a jen kroutil hlavou. Některým skladba ze hry natolik utkvěla v paměti a stále si ji oživují hraním i v dnešní době, že splést se bylo nemožné. Soutěž s náskokem vyhrál Sillicon, který má zřejmě velký přehled o herní scéně a také citlivé uši. Původně měl kvíz trvat asi hodinu, ale díky Silliconovým znalostem se zkrátil asi na 15 minut :) Sillicon tak po zásluze vyhrál pěknou steampunkovou RPG hru Vaporum pro PC od autorů ze slovenského studia Fatbot Games. Koukal jsem na ni přes rameno Ferymu, když ji zkoušel na svém PC a nevypadala vůbec špatně.

Co se týče vystavených exponátů, tak tentokrát na Bytefestu zazářila sbírka amerických modelů série Tandy Radio Shack. Počítače dostaly své označení podle řetězce obchodů s elektronikou firmy Radio Shack, ve kterých byly prodávány. Byl zde přítomný i přenosný počítač Tandy na baterie. Jde o verzi Tandy Wordprocessor WP-2 z roku 1989 s procesorem NEC 70008A-6 na 5.5 MHz, který byl kompatibilní se Z80 CPU. Zajímavostí je, že kód jazyka BASIC do prvních přenosných počítačů Tandy, pomáhal psát sám šéf Microsoftu Bill Gates.

Vedle počítačů Tandy byly k vidění ruské klony ZX Spectra - počítače Orel BK-08 (který také vlastním a někdy o něm napíšu recenzi) a miniaturní Nafanja s malými kulatými tlačítky uspořádanými nad sebou jako na kalkulačce. Na tom se muselo hrozně psát.

"Počítač Nafanja (Nafaňa) byl vyráběný závodem Axon v Moskvě. Jeho základem je speciální zákaznický obvod СК1. Kromě něho počítač obsahuje dalších 16 integrovaných obvodů. Počítač byl navržen pro diplomatické kanceláře a pro děti". Tolik citace ze stránky klonů počítače ZX Spectrum.

Bytefest letos hostil také Muzeum her (Cibien's Corner), které zde, kromě herních koutků s X-boxy a Vectrexem, vystavovalo ve vitríně pěknou sbírku prvních japonských herních handheldů. Ruská verze Nu Pagadi od Elektroniky (kterou jsem vystavoval) je prý klonem jednoho z těchto přístrojů. Alespoň po hardwarové stránce. Na Vectrexu jsem si zahrál svoji oblíbenou hru Scramble.

Na place nechyběly ani Amigy 1200 a 600, na kterých běžely buď hudební přehrávače a trackery nebo oblíbené hry (Agony).

Přes rameno jsem nakukoval Ondrovi, který seděl tradičně s kolegou Swarmem a opisoval do svého Amstradu CPC 6128 jakýsi zdroják v Pascalu. Mělo jít tuším o program pro zjišťování prvočísel. Aby tak vyzkoušel rychlost tohoto stroje s procesorem Z80 a systémem CP/M.

U těchto počítačů bylo zajímavé, že původně neměly samostatný napájecí zdroj, ale byly napájeny z dodávaného monitoru. V současnosti toto představuje menší problém, protože si fandové musejí nějaký zdroj k těmto počítačům vyrobit, pokud si počítač pořídí bez monitoru. Nicméně jsem na eBay narazil na typ CPC 464, který měl samostatný zdroj (s označením MP2).

Počítač má jinak vyvedené RGB signály, takže jej lze připojit ke starší televizi přes konektor SCART.

Faraon zase pro změnu opisoval z papíru BASICovou hru, kterou sám vymyslel, do svého francouzského stroje Philips VG 5000. Měla docela dobrou hratelnost a nápad nebyl špatný. Šlo o panáčka v bludišti, které se postupně zaplňovalo náhodně umísťovanými překážkami, a borec musel vydržet běhat ve zmenšujícím se prostoru co nejdéle a doufat, že ho nějaká ta objevivší se překážka nesejme. Fakt adrenalin!

SinDiKat Team ze Slovenska předváděl tradičně tisk zelených příšer a plastových štítků Bytefest na své 3D tiskárně, sestavené z oranžových dílů, vytisklých na jiné 3D tiskárně. Budúcnosť je jasná, budúcnosť je SinDiKat :)

Pozadu nezůstal ani Tomáš "A.I.D.S." Modroczki se svou Sinclairovskou megasbírkou.

I tentokrát jsem tam zahlédl Tomášův přenosný, leč těžký, nicméně kdysi výkonný, šedý, kufrový počítač Osborn Executive. Se kterým si občas přišel pohrát i Swarm, který je specialista na přenosné počítače.

V neděli ráno jsme ještě zírali na Martinův STEMTera Breadboard, což je v podstatě Arduino UNO a nepájivé pole v jednom. Takže ideální věc na pokusy, pokud není moc místa na stole. A skvělá hračka pro mladé hloubavé elektrotechniky, kteří mají čas si s tím hrát. Arduinové shieldy lze přímo nasunout do nepájivého pole, jelikož na krajích jsou vyvedeny všechny vstupní a výstupní piny. Nepájivé pole obsahuje i zapuštěné stavové LEDky Arduina a tlačítko RESET. Nechybí ani napájecí a USB zásuvka na boční straně. Projekt lze podpořit nákupem jednoho nebo více kusů na Kickstarteru.

Prostě bylo i letos na co koukat. Děkuji pořadatelům za přípravu akce a kamarádům za všechny ty historické skvosty a možnost si na ně šáhnout a poučit se. Stálo to opět za to a budu se těšit na příště.

Jo, a byl tam tradičně i bývalý organizátor Bytefestu Tomsoft v pruhované flanelce. I když už jen jako maskot a asistent hlavního organizátora Feryho. Bez jeho receptů na bezinkové či višňové likéry by nebyl Bytefest Bytefestem...

Článek v MP3 (robot Jan od SpeechTechu)

PedroS-Bytefest_2017.mp3

Další reportáže o Bytefestu 2017

Reportáž Pavla Tronnera

Reportáž Martina Lukáška (8bity.cz) + velmi podrobná fotoshow

Reportáž Jiřího Zimy (Swarm)

Fotoreportáž Honzy Křupky (Krupkaj)

Videa

Bytefest 2017 - Retro Midnight (půlnoční průlet sálem)

Bytefest 2017 - Přednáška ing. Tomáše Smutného

Bytefest 2017 - České hry pro ZX Spectrum (Solaris104)

Bytefest 2017 - Klony počítačů Sinclair (Miroslav Werner)

Bytefest 2017 - C64 demoscéna - Rush Division (Alex & Reign)

Bytefest 2017 - Současná 8-bitová a 16-bitová demoscéna (Factor6)

Vzpomínáme

Vzpomínka na Bytefest 2006 (Živě.cz)

Vzpomínka na Bytefest 2012 (Games.cz)

Všechny ročníky ze vzpomínek organizátorů + fotogalerie účastníků

Muzeum her - Cibien's Corner